PREKÉRKA: NA UMĚLECKÉ ŠKOLE
Maturitu potřebuji, někam jsem jít musel a rozhodně se mi nechtělo na žádnou vopruz školu a už vůbec ne do práce, nehledě na to, že by mé ještě dětské ručičky nečekalo nic růžového (ne, nejsem takový floutek abych uvažoval hned po základce o pracáku). Šel jsem studovat co mě baví.
Ale teď jsem s hrůzou zjistil, kolik mi toho tahle škola vzala - krom dosavadních skoro dvou let života (trochu nadnešeně řečeno), hlavně cosi z oka. Netroufám si tvrdit, že jsem kdy měl schopnost z každé fotky už při expozici vytvořit něco Extra, ale teď se mi nedaří vyfotit ani nic normálního. Nabývám tak možná klamavého dojmu, že obor fotografie z tebe vycucá všechen elán pro focení. Tedy, pokud jsi již předtím nějaký měl. Ale možná je to jen můj případ a je to následek toho, že prostě fotit musím. Krom toho zjišťuji, jakou nevýhodu nese studium oborů, u kterých není jako v té mnou tak nenáviděné matematice správný výsledek jednoznačný a neměnný - je to zcela individuální věc, jestli se tvoje práce líbí či nelíbí. Problém nastává v momentě, kdy dojde na klasifikaci a posuzování. Pokud má tvůj kantor prostě hroznej vkus, projeví se to ve výsledku a ještě hůř, i u tebe. Pak zjištíš, jaký hnusy tvoříš, jen aby se to někomu líbilo, za účelem dobrého ohodnocení - a v horším případě ti to zůstane. U fotky mám to štěstí, že náš kantor je jeden z těch nejlepších a s ním takový problém rozhodně nemám. Bohužel to nemohu tvrdit o všech ostatních předmětech.
Podtrženo: když něco dělat musíš, ztratíš to obrovské nadšení a to poznáš i na výsledné práci. Třeba je lepší se fotce věnovat jako hobby a docházet na obyč školu bez uměleckého zaměření. Kdo ví, možná nemám vůbec pravdu.. sakra, to je “prekérka”.
Vyplň prosím pokud možno i svojí emailovou adresu. Email nebude zobrazován, ale bude použit k zobrazení tvého gravataru u příspěvku. Pokud žádný gravatar nemáš, můžeš si jej zadarmo vytvořit. Nevhodné či urážející příspěvky budou mazány, vyvaruj se prosím vulgarismům a urážkám. Reagovat na předchozí příspěvky můžeš klepnutím na jméno autora příspěvku na který chceš reagovat.
PROTIVA to máš těžký - jestli se nechceš živit prodáváním po galeriích (tj. koupí to někdo, komu se to líbí), pak se vždycky budeš muset strefovat do cizího vkusu, až budeš fotit na zakázku ;) BTW až zas něco nafotíš, co se strefí do vkusu mě, uděláme zase obchod, jo? :D
DEE.MISA.K Částečně s tebou souhlasím, na druhou stranu však musím říci, že studium mi fotografii přiblížilo tak, jak bych to asi samostudiem nedokázala a pokud ano, pak by to jistě nebylo tak rychlé. Navíc pro mě jakožto člověka ne zrovna samostatně pracujícího byla tato škola zpočátku "nutností". Dokázala mne u fotografie udržet tak dlouho a tak silně, že bych ji již sama neopustila. Není tedy důležité najít si v úkolech, které děláte, to své téma? Vidíš v úkolech jen úkol nebo výzvu, něco víc? Není u vás hodnocení založeno z velké části na tom, jak si svoji práci obhájíte? My máme mnoho volného prostoru, přičemž závěrečné hodnocení je ovlivněno jak naší obhajobou, tak samozřejmě učitelem, ale ten je spíše otevřený, a tak v tom problém není.
ZEDJUNIOR Galerie? Nevím, ale do vkusu některých lidí se trefuji celkem úspěšně, i když ne moc do ceny.. netuším, kolik si za fotky vlastně brát. Dobře, těším se :) DEE.MISA.K Každý jsme v jiné situaci, těžko pak tak odlišné případy srovnávat. Já byl do fotky před tou školou blázen, pak to se školou utichlo - nejsem moc žhavý do úkolů a objevování včerejších technologií (vážně, ve fotokomoře jsem se skoro vždy nudil). K tomu obhajovaní, nejedná se o předmět fotky, ale o grafiku a písmo - nicméně, to se musí zažít :)
MILINA Tak teď si mně celkem polekal.. :D Příští rok nastupuju na uměleckou taky na fotku, focení mně doposud bavilo a baví, take doufám, že se na tom nic nezmění..